Pollock
Životopisný film o životě a tvorbě amerického abstraktního malíře Jacksona Pollocka. Zachycuje léta 1940 až 1956, kdy Pollock umírá při autonehodě. Scénář čerpal z obsáhlé monografie Jackson Pollock: Americká sága od Stevena Naifeha a Gregory Whita Smithe.
Časový úsek je záměrně soustředěn na relativně krátké období Polockova života. Po počátečním plodném období upadá do pochybností nad smyslem své práce. Pocity nejistoty řeší alkoholem, ale přesto zůstává umělcem. Stále více promýšlí svou tvorbu. Zlom přichází v okamžiku, kdy se jej ujme výtvarnice Lee Krasnerová. Stane se mu múzou, opatrovatelkou a manažerkou v jedné osobě. Je to jediná bytost, která věří v Pollockův talent. Seznámí ho se známou sběratelkou a mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou, která Pollocka podporuje penězi i zakázkami.
Pollock má vytvořit rozměrný obraz jako součást nové galerie Peggy Guggenheimové. Dlouhé týdny zdánlivě nic nedělá, jen přemýšlí. Není schopen ničeho, než hledět na prázdné plátno opřené o zeď. V náhlé inspiraci, velmi rychle, pomaluje plátno černými křivkami a světlými energickými stříkanci. Tady se objevují zárodky jeho pozdějšího nejslavnějšího období.
Tvůrčí rozmach u Pollocka začíná poté, co se s manželkou odstěhuje na venkov. Styk s přírodou bez civilizačních lákadel mu prospěje. Začíná měnit svou malířskou metodu. Plátna bez rámu pokládá na zem v ateliéru nebo v přírodě a volně na ně maluje.Celkem náhodně, při prohlížení obrazu mu z velkého štětce steče barva na podlahu a vytvoří zajímavou, nepravidelnou čáru ozdobenou kapkami. Neobvyklá stopa ho zaujme.To je jeho rubikon. Malíř podnikne mnoho pokusů, aby zdokonalil svou práci se štětcem. Nakonec pokrývá velké plochy křivkami a kapkami barvy stékajícími ze štětce, kterým pohybuje nad plátnem. Vytváří desítky obrazů. Má obrovský úspěch, deset skvělých let, jak říká výtvarný kritik.
Pollockova metoda, těžce nalezená, se však stává omezením pro tvůrce. Umělec sám tuší, že je to hranice, kterou sám nepřekročí. Uvědomí si to v okamžiku, kdy se umělecká scéna mění a objevují se další jména. Pro kritiky přestává být zajímavým. Začne znovu pít, najde si mladou milenku a svým sebevražedným chováním pomalu spěje ke konci. Umírá předčasně poté, co v opilosti nezvládl řízení vozu.
Film klene dramatický oblouk v nerozlišených oddílech přípravy, vzestupu a pádu. Je to obecně úděl každého tvůrčího ducha. Osobnost je atakována i podporována společností, i když v tomto případě omezenou na umělecký svět, tento vliv je nebezpečný i lákavý zároveň. Jen velmi výrazné a nebo zcela asociální osobnosti se s tím umí vyrovnat.
Pollock se v podání Eda Harrise jeví jako uzavřený, těžko komunikující umělec oddaný své tvorbě. I přes svou uzavřenost je ochoten se o své názory na umění podělit s rozhlasovými posluchači. V podstatě říká, že svou metodu malby bez dotyku štětce a plátna vynalezl proto, že nelze malovat jako ve renesanci. Od té doby se svět změnil, je nutno změnit i metody malby.
Harris vystřídal ve svém hereckém rejstříku řadu poloh (včetně akčních hrdinů), zde se mimořádně přesvědčivě stylizoval do role mlčenlivého, zamyšleného malíře. Vedle hlavní role film také režíroval.
Režie: Ed Harris
Hrají
Ed Harris: Jackson Pollock
Robert Knott: Sande Pollock
Marcia Gay Harden: Lee Krasner
Amy Madigan: Peggy Guggenheim
Délka filmu: 122 min
19. 8. 2003