VLADIMÍR WAGNER | |
Věčný Tleskač Velinský (Kapitán Kid, nar. 1932), bývalý člen Foglarova oddílu skautské Dvojky (a dobrý Foglarův známý) dopsal dobrodružství Rychlých šípů a dořešil víceméně všechny záhady kolem ježka v kleci a původu samotného Tleskače. První varianta vznikla už kolem r. 1949, ještě předtím, než Foglar napsal v 80. letech třetí díl Tajemství Velkého Vonta. Má to dobrou atmošku, horůrek, napětí i jedno nedořešené (a nedořešitelné tajemství). Autor logicky domýšlí jednu záhadu – kde je plán létacího kola. Do ježka se vejít nemohl, prostor uvnitř byl příliš malý. Byl v něm jen nákres nejdůležitější součástky. Tleskač asi nikdy neletěl, alespoň ne tak, aby byl pánem stroje, zřejmě jen plachtil, vrtule nefungovala podle jeho představ. Na rozdíl od foglarovského bezčasí Šípy postupně dospívají, objevují se tam i slečny. Všechno se mění - i Stínadla. Časově je děj zařazen na podzim 1938, v drobných odkazech prohlubuje iluzi reálného světa řada odkazů na dobovou situace okupace Sudet, nebezpečí války. Jako celek je Poslední tajemství Jana T. zručně napsáno, Velinský ovládá řemeslo, myslím lépe než Foglar. Pro větší autentičnost a provázanost zařadil do knihy i odkazy na příběhy z comicsů a trilogie, čímž to vytváří určité soběstačné univerzum. Když k tomu ale přidám obrazy Pavla Čecha, comics P. Čecha v Aargh! 3 (Mirek Dušín ještě netuší …– záhlaví a comics v duchu Fischerových seriálů, i stejná barevnost), myslím, že foglarovský svět nabývá zřetelnějších kontur. Fantazie účastníků (čtenářů i výtvarníků) je živená klukovským nadšením, tím, co z foglarovek dodnes činí aktuální četbu. Já to vidím jako velké očekávání života v nejkrásnějším věku před pubertou. Velinský, Jaroslav: Poslední tajemství Jana T., vydavatelství KAPITÁN KID Libouchec + Baset, 2003 22. 7. 2003 |
|